S Edou jsme se znali od svých pětadvaceti let. V té době jsme se seznámili na společném turné. Já dělala módní přehlídky a on hrál v kapele.
Eda byl vynikající muzikant a pěkný chlap. Měl dva metry a jako správný rocker vlasy až na záda. Byla s ním hrozná sranda a hodně jsme se spolu nasmáli.
Já už ale byla v té době vdaná a měla jsem syna. Eda byl o pár let starší, ale rozhodně si rodinný život neplánoval. Naopak, chtěl si užívat a měl velké kariérní sny. Nutno podotknout, že měl i předpoklady.
Mnohem těžší setkání
Jak už to tak bývá, život nás rozdělil a dlouho jsme se neviděli. Potkali jsme se asi po patnácti letech a s překvapením zjistili, že jsme téměř sousedé.
„Ježíši, Pavlo, já tě vůbec nepoznal. To jsi ty, ta éterická bytost?“ řekl mi brutálně upřímně, ale opět mě tím rozesmál. Měla jsem o čtyřicet kilo víc, než když jsme se viděli naposledy…