Plně naložený kupecký vůz drkotá po rozbité kamenité cestě. Když míjí jihočeské Mirotice, náhle se z křoví na překvapené obchodníky vyřítí Jan Žižka se svými nohsledy. V mládí se totiž trocnovský rodák živí jako lapka přepadávající bohaté kupce, které okrádá o jídlo, zboží a drahé látky. Spolu s Matějem z Dvorců má prý dokonce v plánu i dobytí měst Nových Hradů a Týna nad Vltavou!

Nemilosrdný, vzteklý a abnormálně krutý. I tak charakterizují Jana Žižku (1360–1424) někteří jeho současníci. „Zákon boží býval mu heslem, zákonu božímu propůjčoval se samozvanec za mstitele; pro zákon boží plenil a vraždil nemilosrdně všecky ty, kteří dle něho živi nebyli,“ popisuje jednoho z nejslavnějších českých vojevůdců historik František Palacký (1798–1876). Jeho slova se možná zdají poněkud přísná, avšak nikoli smyšlená. Nad Žižkovou krutostí, která se v zájmu husitské víry neštítí ničeho, totiž není