Opravdová láska se dá prý zažít jen jednou za život. A já jsem měla to štěstí, že jsem ji opravdu prožila. Bylo mi teprve patnáct let. A já cítím její sílu ještě teď, když si na ni vzpomenu. Jako kdybych se s Davidem rozloučila teprve před chvílí. A přitom je to už tak dlouho, co jsme se viděli naposledy.
Moje matka si tenkrát našla nového přítele. Konečně nebyla sama. Byl to již několikátý z možných kandidátů na mého nového tatínka, i když toho pravého jsem viděla jen jednou v životě a to u soudu, když si matka zažádala o zvýšení alimentů. Bylo mi tehdy deset let a přivedla mě tam možná ani ne tak kvůli tomu, abych se se svým biologickým otcem seznámila, ale aby mě ukázala soudu, jak jsem velká a tudíž i mé potřeby jsou daleko větší než jak tomu bývá u jiných desetiletých dětí. Vůbec si mě tenkrát nevšímal. Ani nepřišel, aby mi podal ruku a řekl:
„Já jsem tvůj táta, jak se máš?“
Tak mě…