„Svatební zvony jsem slyšela už mnohokrát, ale nikdy ne na své svatbě,“ vypráví Jaroslava.
Dlouhá léta žila se svým spolužákem z vysoké, ale usoudili, že pro jejich vztah není zapotřebí nějaký papír z úřadu. Když jejich děti dorostly, Jaroslava si s přítelem přestala rozumět. Nakonec odešel za jinou. Ale Jaroslava se přece jen vdala. V šedesáti!