Ve tváři bojarů se zračí strach. „Vidíte to?“ zašeptá jeden ze zajatců a upře svůj pohled na vztyčený kůl se zašpičatělým koncem. Jeho přátelé jen sklopí zrak. Už vědí, co je čeká. Budou umírat pomalou a vleklou smrtí. A to je víc, než dokáže statečný člověk snést. Protestují, prosí, vyřvávají své zoufalství. Nic nepomáhá. Kníže Vlad III. s nimi nemá nejmenší slitování. Posadí je na kůl, naostřený konec jim zarazí do vnitřností a to s takovou razancí, až jim dřevo zpřetrhá játra a ledviny. Některým zabodne kůl do úst nebo do břicha!
Málokdo se do dějin zapíše tak nechvalně jak valašský kníže Vlada III. Dracula (1431–1476). I když nejrůznější legendy nepochybně hýří bujnou fantazií, i méně barvitá skutečnost a svědectví o krutosti tohoto vladaře vyvolávají dodnes mrazení v zádech. „Šlo o vraždící monstrum, jež mělo na rukách krev desetitisíců a to nejen z řad nepřátel, ale i vlastních…