Nedokázala jsem si pomoct. Cizí peněžence jsem nedokázala odolat. Pár ukradených drobných mi bohatě stačilo ke štěstí!
Moje vášeň začala úplně nevinně. Návštěvou u nás doma. Manžel si pozval svého šéfa s chotí, a mně nařídil, abych se vyznamenala. Tedy jako v kuchyni! Musela jsem nejen navařit a napéct, ale hlavně slavnostně prostřít stůl a vše servírovat na svátečních talířích.
Byla jsem vzteky bez sebe
„A ne abys něco popletla! Víš, jak mají být příbory seřazeny!“ poručil mi můj povedený Eda a zadíval se na mě kritickým zrakem: „Co si vezmeš na sebe?“ To byla poslední kapka. Vzteky jsem nemohla ani dýchat! Vzdorovat jsem nemohla, manželovi šlo o kariéru.
Chtěl si šplhnout a já zase nechtěla mít doma nezaměstnaného. Vyplnila jsem všechny jeho příkazy do posledního puntíku! I na sebe jsem dbala a nacpaná v nových šatech jsem se sotva ohnula…