„Začala jsem si s oběma švagry. Na mém manželství nikdy nebylo nic mimořádného a nezměnilo se to ani po třiceti letech,“ svěřuje se Jarka.
Manžel byl na mě vždycky hodný, ale že bych s ním zažila nějaké to vzrůšo, to tedy říct nemohu. Pak k nám přijel bratr mého muže a postěžoval si, že má stejný pocit samoty jako já…“