Chovala jsem se jako stíhačka. Byla jsem hysterická, podezíravá a manžela jsem obviňovala, že má jinou.
Nedokázala jsem si zkrátka pomoci a za vším jsem viděla manželovu nevěru. Došlo to tak daleko, že mi řekl, že jsem blázen a abych se šla léčit. Poslechla jsem, nechtěla jsem ho totiž ztratit.
Bylo to jenom v mojí hlavě
Ani vlastně pořádně nevím, kdy se u mě rozvinula ta šílená žárlivecká posedlost, podezírání a pronásledování mého muže.
Vůbec se mu nedivím, že se mnou nechtěl být. Nedávala jsem mu žádný prostor, nevěřila jsem mu jediné slovo, ačkoli nic zlého neprovedl, a dělala jsem mu jenom ostudu…