I když jsem svého souseda Mirka do té doby neznala, cítila jsem se v jeho přítomnosti překvapivě uvolněně. Dokonce tak moc, až mě trochu mrzelo, že jsme si nedomluvili další schůzku. Ovšem pár dnů na to zasáhla náhoda. Mirkovi se doma udělalo zle a potřeboval pár dnů zůstat v nemocnici, takže se mu někdo musel postarat o kocoura. A jelikož jsem bydlela v domě a měla s kočkami zkušenost, oslovil s prosbou o pomoc mě. A tak jsem nejen krmila a mazlila jeho kocoura, ale taky jsem mu o našem společném fungování posílala pravidelné reporty. Fotky, komentáře a někdy i vtipné fotomontáže vytvořené pomocí umělé inteligence. Mirek mi na mé zprávy, samozřejmě, odpovídal, a tak se nějak stalo, že jsme si začali pravidelně psát.
Lea, 33 let, Praha