Když jsem byla malá, měla jsem tři přání. Abych co nejdříve vyrostla, aby si mě vzal krásný princ a abychom spolu měli alespoň dvě krásné děti.
První přání se mi splnilo za několik let. Nijak jsem ho urychlit nemohla, i když jsem se snažila. Když mi bylo asi třináct, začala jsem se potají malovat, aby o tom moje maminka nevěděla.
Odešla jsem ráno z domova, ale než jsem vyšla z domu, zavřela jsem se do kočárkárny, vytáhla šminky, na které jsem si tajně ušetřila, a nalíčila si oči černou tužkou.
Samozřejmě jsem s tím neměla vůbec žádné zkušenosti, takže jsem vypadala, jako když bouchnou saze. Celé mé dílo dovršila rudá rtěnka a pár náramků, které jsem sebrala mamince ve šperkovnici…