Žena z posledních sil zachraptí. „Ne,“ vydere se z jejího hrdla. Slovy ale tenhle brutální útok nezastaví. A jinak se bránit nedokáže. Je příliš slabá, bezmocná. Zakaluje se jí zrak. Pohlcuje ji temnota, do které se propadá. Copak po tom všem skončí takhle? Zavražděná ve vlastím bytě?
Holokaust. Tohle jediné slovo vyvolává mrazení v zádech. Skrývá v sobě děs, bolest a smrt. Systematická likvidace nejen židovského obyvatelstva za 2. světové války působí dodnes jako varování, v jak hrozivých rozměrech umí být člověk člověku vlkem. V plynových komorách nacistických koncentračních táborů zavraždí přisluhovači říšského vůdce Adolfa Hitlera miliony lidí. I v současnosti ovšem existují jedinci, kteří tuto strašlivou genocidu popírají. Co by jim k tomu asi řekli ti, kteří takzvané konečné řešení přežili? Jistě nic pěkného.
Útěk do Portugalska
K oněm přeživším patří i Mireille Knollová. Jako…