Sedí na posteli a nervózně klepe prsty do pelesti. Čeká, až zavolá. Minuty se vlečou. Hnědé oči hypnotizují telefon. Zná jeho soukromé číslo, přesto ví, že se nesluší mu zavolat. Eva Braunová musí čekat, až se ozve on, první muž třetí říše…
„Ne, ne, tak to není,“ mává rukou Winifred Wagnerová (1897–1980), kdykoliv někdo naťukne fakt, že si je Adolf Hitler (1889–1945) stále bližší s Evou Braunovou (1912–1945). A hlavně, že je to právě Eva, kdo odsunuje Winifred pryč z centra dění. Téhle dámě by měl přitom Hitler líbat ruce. Podporuje ho ve všem jeho úsilí, a když Hitler skončí roku 1923 za mřížemi, posílá mu jídlo a dokonce i papíry, aby mohl psát svůj slavný Mein Kampf! Špitá se, že spolu mají poměr. Se strmě rostoucí kariérou ale opadá i Hitlerův zájem o Winifred. Nic na tom nezmění ani fakt, že jde o snachu vůdcova oblíbeného skladatele Richarda Wagnera (1813–1883).
Už to není…