Dávala jsem na první dojem. Než jsem potkala svého osudového muže. Byl vysoký, tmavovlasý, svalnatý. Zkrátka vůbec ne můj typ. Mé kamarádky nechápaly.
Daly by nevím co za to, aby upoutaly pozornost kluka, kterého já jsem měla za namyšlenou horu svalů. Jenže, jak už to tak bývá, on si všiml ze všech těch dívek právě mě. Dalo se to předpokládat. Vždyť muž je lovec a jde po té nejnesnadnější kořisti.
Zatímco ostatní dívky mu pochlebovaly a on je vždy usměrnil chladnou poznámkou, ze mě si utahoval. „Co si o sobě myslí?“ dělala jsem důležitou v hloučku kamarádů. Po pár dnech mi přišlo pozvání na rande z neznámého čísla. Netušila jsem, že je to ten namyšlený svalovec.
Nezajímal mě
Na oné akci se mi docela líbil jiný kluk, s nímž jsem se dala do řeči. Po několika zprávách mi ale bylo jasné, kdo se chce probojovat k mému srdci…