Antický svět byl krvavou arénou, kde přežili jen ti nejagresivnější. Sociálnímu darwinismu kralovali Římané – nikdo nebyl v dobývání úspěšnější. O to překvapivější bylo, že na území, které ovládalo toto válkychtivé plémě, se zrodil Pax Romana.
Jde o označení 200 let dlouhého období relativního míru po celém území Římské říše zhruba mezi roky 27 př. n. l. (nástup císaře Augusta) a 180 n. l. (smrt císaře Marca Aurelia). Termín zavedl už před 250 lety Edward Gibbon (1737–1794), jeden z nejvýznamnějších britských historiků, jehož hlavní dílo Úpadek a pád římské říše (1776) patří dodnes ke klasice.
Během Pax Romana dosáhl Řím největšího teritoriálního maxima a stejně tak populace – žilo zde až 70 milionů obyvatel, tedy třetina tehdejšího světa. Římané byli tou dobou ve válce nepřetržitě po 200 let. Byli dobyvační a agresivní. Jen díky výbojům a válkám ale Řím ovládl území od Atlantiku k…