Na rozpálené severoafrické pláni se setkávají dva nejbrilantnější vojevůdci své doby. „Já, Hannibal, prosím o mír,“ praví slovutný kartáginský velitel svému římskému protějšku Publiu Corneliu Scipionovi. Jenže podmínky, jež Římané stanoví, jsou pro Kartágo prostě nepřijatelné. Musí dojít k rozhodující bitvě, která definitivně určí vítěze druhé punské války!
Ulicemi Věčného města drkotají vozy naložené bohatou válečnou kořistí. Nadšený jásot se mísí se zvukem trubek, vzduchem poletují květiny. „Ať žije Scipio! Sláva Scipionovi!“ hlaholí shromážděný dav. Římský vojevůdce Publius Cornelius Scipio (236–183 př. n. l.) si svůj triumf náležité užívá. Od nynějška bude znám coby Scipio Africanus, na počest jednoho z nejslavnějších vítězství v římské historii. Konečně už se Řím nemusí třást hrůzou před kartáginským velitelem Hannibalem (247–183 př. n. l.), od nějž zakusil tolik pokoření.…