Martin Bormann je spolu s Adolfem Eichmannem jedním z těch nejdůležitějších, kdo chybí při Norimberském procesu, který je v nepřítomnosti odsoudí k trestu smrti. Po obou jakoby se slehla zem. Ale zatímco Eichmanna objeví v roce 1960 v Buenos Aires, převezou do Izraele, odsoudí a popraví, Bormanna už nikdy nikdo nespatří…

Nic tak dobře nevystihuje Bormannovu (1900–1945) pozici v nacistickém systému jako jeho přízvisko šedá eminence. Je to muž, který se drží ve stínu, člověk mimořádně vlivný, ale zároveň velmi nebezpečný. Já osobně jsem Bormanna nenáviděl. Nemohl jsem ho vystát, měl jsem pocit, že je to naprosto od základu zlý člověk,“ vyjádří se u soudu říšský diplomat Reinhard Spitzy (1912–2010). Velká shromáždění či přehlídky po boku vůdce, nic z toho není pro něj. Drží se v zákoutí, kde tiše spřádá své děsivé plány. A právě to mu, když ta chvíle nastane, poskytne o to větší šanci na