„Pomalu jsem se smiřovala s nejhorším. Ležela jsem v nemocnici a myslela na smrt,“ svěřuje se Zdena.
„Byla jsem stále napojená na nějaké přístroje a z lahve nade mnou pořád kapala nějaká tekutina. Cítila jsem se unavená a zbytečná. Potom přišla moje sestra a v noci mě unesla.“