„Ta je krásná!“ vzdychá nad půvaby počestné Římanky Lucrezie královský syn Sextus. Bez skrupulí vdanou ženu znásilní, ona pak ze zoufalství spáchá sebevraždu. To je poslední kapka, po níž Římanům dochází trpělivost s tyranií etruského krále Lucia Tarquinia Superba.
Do čela povstání proti králi se v roce 510 př. n. l. staví Lucius Iunius Brutus (†509 př. n. l.). Slovo „Brutus“ v jeho jménu přitom znamená „Blbý“. Život za Superbovy tyranie si totiž zachránil jen tím, že předstíral pomatenost. Teď prohlašuje Lucia Tarquinia Superba (†495 př. n. l.) za sesazeného z trůnu, jeho rodinu vyhání z Říma a je zvolen jedním z prvních konzulů. Je tak oprášena myšlenka dřívějšího etruského krále a velkého reformátora Servia Tullia (†534 př. n. l.), že by se v čele Říma měli o moc dělit dva muži, volení vždy na jeden rok. Kromě nich je u kormidla dění ještě senát, původní poradní sbor králů, a…