„Vděčnost je nemoc, kterou trpí psi,“ tímto prohlášením Stalin vystihl kus sebe sama. Slovo vděčnost mu bylo cizí stejně, jako slova soucit, dobrosrdečnost nebo přátelství, což ostatně během svého života mnohokrát prokázal.
Josif Vissarionovič Džugašvili (1878–1953) na násilí vyrostl. Jeho otec byl agresivní opilec, který nezřízeně holdoval alkoholu a při každodenním návratu z hospody svého syna i ženu s chutí ztloukl, mnohdy do bezvědomí. Když chlapec povyrostl, bylo třeba rozhodnout, co s ním dál. Rodiče měli na Josifovu ideální budoucnost odlišný pohled. Zatímco otec z něj chtěl mít ševce, pokroková matka si stála za tím, že syn potřebuje vzdělání, a i přes nuzné podmínky dělala vše pro to, aby syna dostala na církevní školu v Gori.
Více se dozvíte v tištěném vydání Největších válek a bitev v dějinách 2/2017.