Sestru mám ráda, ale jejího manžela víc. Už jsem se nemohla dívat, jak s ním zachází. Začala jsem si ho půjčovat a dělala mu pomyšlení.
Zprvu jsem ho považovala za klasického podpantofláka. Sestře dělal, co jí na očích viděl, neodporoval, nehádal se. Každý měsíc odevzdal celou výplatu, do hospody nechodil, a dokonce doma gruntoval a žehlil. Člověk nevěděl, zda ho obdivovat, nebo se smát.
Štěstí jsem neměla
Postupem času jsem zjistila, že můj švagr není pod pantoflem. Je stratég, chytrý a inteligentní. Svoji ženu miloval a opravdu jí dělal pomyšlení. Zároveň si ale žil po svém. Nenápadně a jaksi bez povšimnutí svojí náročné manželky. Mně ho ale bylo stejně líto. A také, proč to nepřiznat, sestře jsem tak trochu záviděla…