Rozdíl teploty je značný. Zatímco venku zuří horké léto, při vstupu do jeskynního systému se výrazně ochlazuje. Ve vzduchu je vlhkost, dno jeskyně tvoří vodní hladina. Pohled ze stometrové hloubky propasti Macocha je neskutečný a nádherný. A mrazivý, když si uvědomíme, že tělo sebevraha dopadne na dno během pouhých čtyř vteřin.
Píše se rok 1723. Kněz minoritského kláštera v Brně a jeho pozdější provinciál Lazar Schopper (1698–1756) stojí na okraji hluboké propasti. Kolem stojí četná společnost. Myslivci a hajní, vrchnostenští úředníci i sedláci z blízkých stavení, i sám hrabě Ludwig Franz von Zinzendorf und Pottendorf (1661–1742), vojenský velitel Špilberku. Na výzvu, kdo se spustí do propasti, Schopper beze strachu zvedne ruku. Je až druhým mužem, který sestupuje do hlubiny – ale protože historie nepřeje neurozeným, neznámý sedlák z Vilémovic je zapomenut a v pramenech se už vždy…