Moje maminka byla vždy velmi silná žena! Přes dvacet let bojovala s rakovinou a až před deseti lety jí podlehla. Přesto nás vždy všechny řídila.
Bojovala skoro dvacet let s rakovinou, přesto měla dostatek sil na dirigování všech a všeho, a to dokonce včetně obou rodin mých dospělých dětí.
Někdy to bylo nesnesitelné, ale až po jejím odchodu se ukázalo, jak důležitou roli hrála ve stmelování rodiny a že především s naším tátou to asi nikdy neměla lehké. Nikdy si ale na nic, ani na něj, nestěžovala.
Máma byla generál
Můj tatínek si naši maminku přivedl do rodinného domu, který postavili jeho rodiče, kteří tam samozřejmě až do své smrti žili. Jako děti jsme vyrůstali stejně tak s babičkou a dědou jako se svými rodiči.
Bylo to hezké dětství. V našem domě vládl řád, který pevnou rukou udržovala především naše máma. A to i přesto, že byla vlastně „přistěhovalec“…