S úspěchem bořil předsudky o hercích. Třeba ten, že v sobě všichni mají sklony k exhibicionismu. Lidé o něm proto říkali, že je divný. Přátelé tvrdili, že je tichý. Nemluvný herec s nekonečně černýma očima. Takový byl Petr Čepek.
Nepatřil mezi ty, kteří by nastupujícím generacím nadšeně vyprávěli o svém nádherném dětství. Neměl pro to důvod. Na první tři roky, kdy rodina žila pohromadě, si nevzpomínal. A pak přišel o tátu. Při operaci ho v nemocnici zabila plicní embolie. Maminka Miluška zůstala s dvěma malými syny sama. A tak se poprvé stěhovali. K babičce a dědovi do Hrabůvek.
Dospěl strašně rychle
Dětství pro Petra Čepka ještě pořádně nezačalo a už vlastně skončilo. I jeho klukovské hlavičce muselo být jasné, že se od něj očekává, že se musí chvílemi chovat jako velký chlap. Už jako dítě chodíval pomáhat sedlákům v okolí, aby mamince ulehčil v živení rodiny. Snažil se chybějícího…