Čas plynul, s ním i můj věk a co mě opravdu trápilo, byla samota. Toužila jsem po blízkosti toho pravého, po svatbě a založení rodiny, ale s nikým mi to nevyšlo. A pak přišel zlom. Ten den si pamatuji do detailů. Přijela jsem tehdy na návštěvu domů a mamka s babičkou se na mě sesypaly s připravenou filipikou ohledně mého nejvyššího věku na děti. Jako kdybych to sama nevěděla nejlépe. Tehdy byly opravdu útočné, dokonce mi vyhrožovaly i tím, že skončím jako stará panna. Tehdy jsem odtam utekla v slzách. Úplně zdrcená jsem svůj zážitek vyprávěla druhý den kolegyni v práci. Byla tam sice poměrně nová, takže jsme se ještě moc neznaly, ale já se nutně potřebovala někomu svěřit a ona byla po ruce.