Na oblast u kanadského jezera Anjikuni pomalu padá soumrak. Je listopadový večer roku 1930 a lovec kožešin Joe Labelle uvažuje, kde přenocuje. Uvědomí si, že jen kousek od něj se nachází malá rybářská vesnice. Když se blíží k prvním obydlím, padne na něj divná tíseň.
„Něco je špatně,“ bleskne mu hlavou. Ledový vítr vanoucí od jezera se prohání mezi chýšemi. Všude je naprosté ticho. Nikde ani stopa po dětech a není slyšet ani tradiční štěkot psů. Lovcovy kroky provází jen praskání sněhu pod jeho sněžnicemi.
Vesnice duchů
„Haló, je tu někdo?“ vykřikne Labelle, ale odpovědí je mu jen ozvěna. Vítr si pohrává s kožešinami kryjícími vstup do jednotlivých obydlí. Dojde k prvnímu z nich a opatrně vstoupí dovnitř. Místo smíchu a družného hovoru je tu hrobové ticho. Okamžitě si uvědomí, že chata je prázdná již několik dní. Oheň je vyhaslý. Teď je již jasné, že něco není v pořádku.
Nikde se…