S Petrem jsem se seznámila na jedné vesnické diskotéce. Do té doby jsem nevěřila v lásku na první pohled.
Okamžitě mi blesklo hlavou, že toho vysokého, pohledného kluka bych si jednou mohla vzít za manžela. Pohrávala jsem si s tou myšlenkou docela dlouho, až se mi objevil úsměv na tváři.
Nečekala jsem, že se ozve
On si toho hned všiml. Později mi přiznal, že se do mého úsměvu hned zamiloval. S Petrem jsme si tehdy vyměnili adresy. Moc jsem ani nečekala, že mi od něho přijde dopis, ale zmýlila jsem se. Napsal mi hned následující týden. Brzy jsem do jeho vesnice začala jezdit pravidelně, stejně tak jako on do Olomouce.
Svatbu jsme odvolali
Láska to byla oboustranná a nedokázala ji narušit ani dvouletá vojenská služba, kterou můj milovaný trávil na Slovensku. Vydržela jsem, počkala jsem na něho a bylo celkem přirozené, že jsme po jeho návratu do civilu začali plánovat svatbu…