Obyvatelé zastrčeného kouta malebné Šumavy jsou u vytržení. Z poklidného života je vytrhne policejní hlídka, která obchází chalupu po chalupě. „O ukradené slepice nejde,“ vyvede policista místního zemědělce z omylu a začne se vyptávat na jistého podivína.

Píše se rok 1991 a obec Čachrov na Klatovsku je bohatší o nového obyvatele. Není jím nikdo jiný než Ivan Roubal (1951–2015), tichý nekonfliktní člověk se šibalským úsměvem a se vznešeným úmyslem chovat jeleny na jednom osamoceném statku, který všichni místní moc dobře znají pod poetickým názvem Pohádka. Ovšem to, co se na usedlosti pod režií Ivana Roubala odehraje, patří do o poznání brutálnějšího žánru.

Normální chlapík

Místní mezi sebe Ivana Roubala přijímají vlažně. Nijak nevybočuje. Jen se občas chová jako podivín. Čachrovské tamtamy pracují rychle a dávno není žádným tajemstvím, že chov jelenů Roubalovi nevyjde. Nevadí. V záloze m