Honza Hamrů či Kuba z Krkonošských pohádek. Skvělý herec, ale taky pozorný manžel. Sportovec tělem duší i šikovný muzikant. Lásek měl Jaroslav Satoranský víc než dost.

Každý herec se jí dočká. Své osudové role. Jaroslav Satoranský měl shodou okolností hned dvě. A zahrál je tak přesvědčivě, že na něj diváci na ulici volali Honzo (Hamrů), nebo Kubo (z Krkonošských pohádek). Když přijde řeč na seriál Nejmladší z rodu Hamrů, obvykle řekne: „Měl jsem tu smůlu, že role nekompromisních mladíků dobře šly k mé vizáži i hereckému naturelu.“ Prý by ho ve chvíli, kdy na nabídku kývl, nikdy nenapadlo, že mu právě tuhle roli bude spousta lidí po revoluci ve zlém připomínat. Že málem zlikviduje jeho slibně rozjetou hereckou kariérou. Dalo by se říct, že neměl jinou šanci, než stát se hercem. Vždyť ochotnické divadlo doma hráli všichni. Rodiče i o šest let starší sestra. „Já jsem se ale na začátku