Ve dnech 24. a 25. srpna 79 je na jihu Itálie rušno. Dochází k jedné z největších vulkanických erupcí našeho letopočtu. Vesuv pohřbívá římské Pompeje, Stabii a Herkulaneum. Žáru nestihne uniknout asi 25 000 lidí.
Přírodovědec Plinius Starší (23–79) celou erupci bedlivě pozoruje a snaží se ji popsat. Zároveň se horlivě pokouší evakuovat římské občany z ohrožených přímořských sídlišť u Pompejí. Úsilí je to marné, sám Plinius umírá, jeho tělo nalezené v popelu Stabie ale nejeví žádné stopy zranění. Musel se nadýchat jedovatých plynů. Zkáze unikne jeho synovec Plinius mladší, který pak o události píše v dopisech. Katastrofa je svým rozměrem jedna z nejhorších v historii.