Voják se třese horečkou, trápí ho vyrážka. Onemocněl skvrnitým tyfem. Podobně jako on jsou na tom i desítky dalších Napoleonových mužů. A to se ještě ani pořádně nesetkali s nepřítelem, který před nimi ustupuje. A bude ještě hůř.
Francouzský císař Napoleon I. Bonaparte (1769–1821) zamíří v červnu roku 1812 do Ruska. Proč si chce podmanit právě zemi, která je pro něj zdánlivě tak vzdálená? „Rusko zajímalo napoleonskou Francii především jako země s obrovským lidským a materiálním potenciálem,“ míní ruský historik Pavel Andrejevič Žilin (1913–1987). Ovšem současný francouzský dějepisec Jean Tulard (*1933) mu odporuje a uvádí naopak nevýhody celé akce, mezi které patří hlavně „vzdálenost, drahá doprava, nejistý úvěr a existence snáze dostupných odbytišť v Německu a Itálii.“ Víc kohoutů na jednom evropském smetišti, to ale nikdy nevede k ničemu dobrému. Když se Napoleon nechá v roce 1804…