Že je slečna Apolena tak trochu na hlavu, to snad v Litoměřicích věděl kde kdo. Přesto nikoho nenapadlo, že by její příběh mohl nabrat tragický směr. A přece se tak stalo.
V policejní cele se mladá Apolena Staňková chovala nevyzpytatelně, a tak bylo zřejmé, že páni u soudu budou mít při posuzování jejího případu opravdu těžkou práci. Mladá žena totiž často bez důvodu křičela nebo jen tak němě pohybovala ústy, a když měla světlou chvilku, tak se sháněla po svých dětech.
Zpívala si nebo nadávala
Jako by si ani na malý okamžik nechtěla připustit, že jen ona je zodpovědná za to, že její maličká dceruška zemřela. Staňková v noci křičela ze spaní a ve dne stála jako socha a nevnímala, co se okolo ní děje.
Někdy si nahlas zpívala nebo nadávala, jindy jen tak civěla do zdi. Není divu že policejní zřízenec povolal doktora Floriana, soudního znalce, který měl zhodnotit duševní stav této očividně…