Po zastávce na Karlštejně, která byla kvůli krvavé Kateřině trochu strašidelná, Mája a Toník znovu nastoupili do vlaku a vydali se na další zastávku. „Doufám, že tentokrát tam nepotkáme někoho tak strašidelného,“ přeje si Mája, a i Toník, který má jinak pro strach uděláno, s ní souhlasí. Ta poslední zastávka byla opravdu děsivá. Sotva si to pomyslí, vyjedou z tunelu k další zastávce.
„Uvidíme, kam se vydáme tentokrát,“ říká Toník, když vlak zastaví, a bere za kliku, aby otevřel dvířka. Něco je ale špatně. Ať se namáhá sebevíc, dveře se nehnou. Mája se k němu připojí a obě děti se o ně opřou vší silou, ale je to marné. Vypadá to, že zatímco jeli tunelem, dveře vláčku se nějak zamkly.
Nečekaná návštěva
„Co budeme dělat?“ strachuje se Mája. „Jestli se nedostaneme ven, nemůžeme splnit další úkol.“ Než ale Toník stačí něco vymyslet, venku se ozvou pomalé kroky, které jsou v tom tichu kolem…